Ze všech fází životního cyklu stavby je její užívání tou nejdelší. Vždyť může jít až o desítky let. Proto i úspory a výhody, které s sebou nese digitalizace a využívání metody BIM, jsou v této fázi největší. Díky informačnímu modelu stavby lze navíc už v raných stádiích stavby počítat s náklady na užívání, správu a údržbu staveb. Facility manager se tak do hry dostává od samého počátku.
Digitalizace velmi výrazně proměňuje svět kolem nás. Je to trend, který nelze zastavit a stavebnictví nemůže zůstat stranou. Ostatně stagnující produktivita práce v celém sektoru je vztyčeným varovným prstem. Změnu v tomto směru může přinést metoda BIM, což je zkratka anglických slov Building Information Management, česky tedy správa informací o stavbě. Nejde o žádnou technologickou novinku, její základy byly položeny již v šedesátých letech minulého století.
BIM JAKO IMPULS PRO DIGITÁLNÍ TRANSFORMACI
V současné době je považována za jednu z nejslibnějších cest ke Stavebnictví 4.0. Proto řada vyspělých států zvolila právě zavedení metody BIM jako impuls pro digitální transformaci veřejného sektoru ve stavebnictví a přeneseně i podporu toho soukromého. Česko v tomto směru nezaostává a Koncepce zavádění metody BIM do veřejné správy byla vládou ČR přijata již na konci roku 2017. Metodou BIM by měly být postupně řízeny všechny nadlimitní veřejné stavební zakázky. Metoda BIM přitom pokrývá celý životní cyklus stavby, nejen tedy všechny stavařské profese. Velmi výrazně může proměnit – a promění – také práci facility managerů. Ostatně oni budou s informačním modelem stavby (IMS) pracovat vlastně nejdéle.
EFEKTIVITA ZNAMENÁ ÚSPORY I VĚTŠÍ JISTOTU
Občas se stále můžeme setkat s mylnou představou, že BIM je jen nová hračka pro architekty a projektanty. Jde o skutečně velký omyl, metoda BIM je především způsob práce. Proto aby ji bylo možné používat, musí se organizace proměnit v digitální. Nejde tedy o to, nakoupit software a „zavést metodu BIM“. Znamená to digitalizovat i veškeré interní a externí procesy a také komunikaci. Už během zavádění této změny se obvykle podaří identifikovat celou řadu procesů, které jsou již pouze formalizované a provádějí se spíše ze zvyku. Jejich odstranění znamená nejen vyšší efektivitu, ale především úsporu práce a času konkrétních lidí, kteří najednou nemusí provádět řadu monotónních a vlastně zbytečných úkonů.
INFORMAČNÍ MODEL STAVBY
Největší přínos metody BIM se ale skrývá v možnosti jednoduše pracovat se zaručenými informacemi o stavbě po celý její životní cyklus. Základním pilířem metody BIM je totiž Informační model stavby (IMS), v něm jsou sdíleny všechny důležité informace o stavbě – nejen elektronické a digitální dokumenty, ale právě také i záznamy o digitalizovaných procesech a jejich výsledcích, stejně jako komunikace nad projektem. Přitom platí, že IMS je sdílen napříč všemi stavařskými profesemi a po dobu životního cyklu stavby se postupně rozšiřuje. Platformou pro sdílení informací je Společné datové prostředí (CDE), do něj mají přístup všichni zainteresovaní v určité fázi životního cyklu stavby. Je zde také uložen Digitální model stavby (DiMS), tedy virtuální obraz skutečné stavby, umístěný do geoprostoru a obsahující jak grafické, tak negrafické (alfanumerické) informace o stavbě. Klíčové je, že všechny informace jsou vzájemně propojené a je možné v nich vyhledávat. Všechny stavařské profese navíc mají jistotu, že pracují se stejnou verzí informace – sdílejí ji totiž ze stejného IMS a platí, že informace uložená v CDE je vždy aktuální a platná. Někdy je proto CDE označováno za místo jediné verze pravdy. Vyhledat zaručeně platnou informaci byla doposud zdlouhavá práce s nejistým výsledkem (hledání v šanonech, papírech, e-mailech nebo i textových zprávách). Metoda BIM z toho činí úkol na pár kliknutí myši. To zvyšuje také jistotu při rozhodování – odpovědné osoby se nemusí rozhodovat na základě odhadů, mají k dispozici snadno vyhledatelná fakta a mohou na jejich základě skutečně kvalifikovaně rozhodovat. Navíc mají kdykoli k dispozici také evidenci podkladů, na základě kterých rozhodnutí učinili. Sdílení informací napříč celým životním cyklem stavby navíc téměř zcela eliminuje potřebu zadávat některé údaje opakovaně. Dnes se bohužel často stává, že během životního cyklu stavby se informace ztrácí a musí se zadávat znovu. To znamená zbytečné náklady a čas navíc. Při využití metody BIM k ničemu takovému nemůže dojít – jakmile je jednou nějaká informace do Informačního modelu stavby (IMS) vložena, všechny následující stavařské profese na ní mohou stavět. V každé fázi životního cyklu stavby tak znamená BIM zvýšení efektivity práce, jednodušší a rychlejší rozhodování a nakonec i zpříjemnění pracovního dne. Protože člověk zkrátka dělá méně „otravných“ monotónních činností, což nakonec vede také ke snížení chybovosti.
INFORMACE, NA KTERÝCH LZE STAVĚT
Je asi zřejmé, že dostupnost informací a jejich platnost může zásadně změnit také práci facility managera. Místo aby při přebírání objektu do správy trávil dlouhé týdny až měsíce dohledáváním informací, má je všechny – a spolehlivě – po ruce v projektovém informačním modelu stavby (PIM). Z tohoto kompletního modelu si výběrem přenese jen potřebné informace do vlastního provozního informačního modelu (AIM), který dál zpracuje ve svém společném datovém prostředí, které je často označováno jako CAFM systémy. Velká část pokročilých CAFM systémů je schopna velmi dobře pracovat přímo s Digitálním modelem stavby (DiMS), a protože jsou obecně informace v IMS propojené a strukturované, lze jednoduše dohledat například informace o zárukách, servisních požadavcích či podmínkách užívání pro jednotlivé části / prvky stavby. Již nemusíte složitě hledat manuály a návody na webu či (marně) v haldách šanonů. Stačí pár kliků myší. Z hlediska plánování kapitálových výdajů jde o poměrně velký převrat. Všechny servisní intervaly a požadavky lze snadno evidovat a kontrolovat z jednoho místa. Máme tedy dva informační modely stavby, které jsou vzájemně propojené tak, aby odrážely různé potřeby a procesy provedení stavby (PIM), stejně jako jejího provozu (AIM). Digitální informace znamenají zároveň možnost jejich částečného nebo úplného strojového zpracování. Takže získat například výměry všech prostor v budově už při využití metody BIM neznamená několik dní obcházení s laserovým měřidlem, ale prostě jen zobrazení hodnoty z DiMS. Přitom pro užívání stavby platí totéž, co při fázích předtím – Společné datové prostředí (tady označované jako CAFM) je místem jediné verze pravdy, facility manager se tedy na informace uložené v modelu může spolehnout. Asi není třeba zbytečně připomínat, jak zásadní úspora práce a nákladů se v této skutečnosti skrývá. Protože například otázka podlahové plochy pro určení nákladů na úklid, třeba včetně spočítání všech ploch parapetů, je opět otázkou pouhého nastavení filtrů. A samozřejmě, možnost pracovat s DiMS dovoluje zobrazit také části, které jsou v hotové stavbě již běžným okem neviditelné. Například najít přesné umístění přístupů k technickým rozvodům nebo třeba požárních průlezů nemusí být jednoduché. V modelu je přitom jejich místo dobře vidět, a tak lze například opraváře či revizního technika s pomocí tabletu velmi jednoduše navést, kam je třeba. A co víc, on může velmi snadno zapsat informace o svém zásahu přímo digitálně, takže budou propojeny se všemi dalšími. Facility manager tak může mít opět k dispozici záznamy, se kterými lze snadno pracovat a kontrolovat je. Zároveň se tím zmenší prostor pro nepřesnosti, kdy opravář či technik doplňuje informace dodatečně večer, nebo dokonce až další dny.
LEPŠÍ PRACOVNÍ DEN I VÝSLEDKY
Pokud se naučíme informace skutečně efektivně využívat, otevírá se před námi cesta k mnohem efektivnější, a přiznejme si, že i příjemnější práci. Možnosti, které dává využití metody BIM do rukou Facility Managera, jsou téměř nekonečné. Podrobněji se k nim vrátíme v některém z dalších čísel Facility Management Journalu.
JAROSLAV NECHYBA ředitel odboru Koncepce BIM Česká agentura pro standardizaci Oboru stavebnictví se věnuje téměř od začátku své profesní kariéry v roce 1990. Od roku 1996 byl ředitelem společnosti Callida, kterou též spoluvlastnil až do roku 2017, kdy se stal ředitelem nově vytvořeného odboru Koncepce BIM při České agentuře pro standardizaci. Digitalizací stavebnictví se začal hlouběji zabývat již v roce 2012. V roce 2015 se stal členem Odborné rady pro BIM, kde mezi roky 2016 a 2018 vykonával funkci místopředsedy. Od prosince 2018 je členem řídícího výboru evropské iniciativy EU BIM Task Group sdružující více jak 28 zemí. Spolupodílí se také na vzniku celosvětové platformy Global BIM Network.
Text: Jaroslav Nechyba, foto: archiv
