Technologie na bázi IoT, tedy internetu věcí, si o využití v oblasti facility managementu přímo říkají. Řada poskytovatelů FM služeb je zkouší využívat či o nich alespoň mluví. Vizí je hodně, ale jaká je realita v praxi českých společností? Jaké využití dává smysl? A jaký zvolit přístup, aby nasazení mělo smysl?
OČEKÁVÁNÍ VS. REALITA
O IoT se v segmentu FM hodně mluví, ale méně dělá. Proč? Často je to totiž spíše marketing a přání. V praxi pak narážíme na nechuť či neznalost lidí. Úspory, které zavedení IoT může přinést, jsou většinou středně- nebo dlouhodobé, ale na výkonné úrovni je problémem nedostatek kapacity / času a potřeba okamžitých úspor – tady a teď. V důsledku pak dochází k odkládání IoT projektů. Úspěšnější bývají obecně projekty, kde je tlak na inovace a nové technologie realizován ze strany klienta. Podívejme se nyní na příklady oblasti, kde vidíme časté reálné využití IoT.
BUDOVY, TECHNOLOGIE A ENERGIE
IAQ (Indoor Air Quality) / koncept zdravé budovy cílí na zajištění komfortního, zdravého a produktivního prostředí uvnitř budov – v kancelářích, skladech či ve výrobě. Nasazení jednoduchých bezdrátových bateriových zařízení, která sledují teplotu, vlhkost, koncentraci CO2, osvětlení, hluk, prašnost a další parametry, je jednoduché a rychlé – v podstatě stačí pověsit na zeď. Pro přenos dat navíc nepotřebují žádné místní sítě, využijí tzv. LPWAN IoT sítě jako NB-IoT či LoRaWAN. Centrálně sbíraná a ukládaná data následně využijeme k optimalizaci nastavení VZT či přímo k okamžité reakci na překročení nastavených parametrů. A kromě lepšího prostředí můžeme optimalizací nastavení dosáhnout také úspor na vytápění nebo chlazení. Druhou častou oblastí v budovách je sledování využití prostor – aktuálně nejčastěji kanceláří. Díky přehledu o využití jednotlivých místností, či dokonce i stolů v čase můžeme optimalizovat jak potřebný prostor, tak například úklid či opět nastavení VZT. Praxe ukazuje, že optimalizace nastavení vytápění / chlazení na základě reálného chování prostoru a jeho využití může ušetřit 10 % nákladů bez jakýchkoliv dalších investic do technologií.
Monitorování technického vybavení budov (TZB) je další častou oblastí využití IoT. V praxi často realizujeme neinvazivní sledování provozu kotelen, kompresorů, diesel agregátů či třeba úklidových strojů. Pomocí jednoduchých vibračních, proudových či signálních senzorů lze bez složité instalace sledovat provoz v podstatě libovolného zařízení. Následně můžeme nejen reagovat na nestandardní situace (přehřátí, využití mimo povolené časy, výpadek…), ale díky analýze chování optimalizovat i údržbu – tedy realizovat tzv. prediktivní údržbu. Tento přístup prodlužuje životnost zařízení, snižuje náklady na údržbu a snižuje riziko neočekávaných poruch. Aktuálně je velmi časté nezávislé sledování kotelen či serverových místností. Energie jsou tématem doby. Není proto divu, že v současné době na trhu rezonují projekty využívající IoT technologií pro dálkové odečty. Cílem je porozumět spotřebě pro její optimalizaci, usnadnit rozúčtování či detekovat nestandardní situace a potenciální úniky / havárie. Nasazení bezdrátových dálkových odečtů může být opět velmi rychlé a v řadě případů není třeba ani měnit stávající měřidla. Častými zadavateli takových projektů jsou výrobní firmy, logistické a skladové areály, či majitelé a provozovatelé většího množství budov. Aktuálně tyto projekty plánuje nebo realizuje také řada společností s pobočkovou sítí. Dálkové odečty spotřeby v kombinaci se sledováním teplot na jednotlivých provozovnách pomáhají v tomto případě s nalezením prostoru pro úspory, nastavením správného režimu topení / chlazení a také s následnou vzdálenou kontrolou, či dokonce řízením.
ALTERNATIVA K MAR, NEBO DOPLNĚNÍ?
Nahrazuje IoT klasické technologie měření a regulace? Ano, i ne. Tam, kde je potřeba opravdu dynamicky řídit větší množství různých a sofistikovaných technologií, je lokální zařízení typu MaR (BMS) nezbytností. Ale u menších budov a instalací, tam, kde jsou starší ale funkční technologie, lze vzdálený dohled iřízení úspěšně realizovat pomocí IoT. Jednoduchá, relativně neinvazivní instalace a často i výrazně nižší cena mluví pro IoT i v případě dočasných instalací, při realizaci ostrovního systému nájemcem, případně při doplnění budovy novými funkcemi vedle stávajícího systému MaR. Osazení prostoru IoT čidly, následné zpracování dat v cloudu a jednoduché vzdálené řízení VZT či ovládání bateriových IoT termostatických hlavic je v podání IoT jednoduchý a rychlý projekt.
POZOR NA ROZTŘÍŠTĚNOST NABÍDKY IOT APLIKACÍ
Na trhu je řada různých řešení a aplikací využívajících IoT pro konkrétní oblast použití. Problémem je ale právě tato roztříštěnost. Jedna aplikace na odečty energií, druhá na kvalitu vnitřního prostředí, třetí na využití prostor, další na dohled nad VZT, jiná na úklidové stroje. A to je jen začátek. Vedle toho je provozní CAFM systém. I podle aktuálního reportu společnosti McKinsey je interoperabilita jednou z výzev nasazování IoT. Proto doporučuji vybírat takové přístupy a aplikace, které jdou navzájem propojovat či ideálně integrovat do jednoho řídicího systému. Ať již to je právě CAFM systém nebo například jednotná IoT integrační a datová platforma. A tím bych osobně začal.
JAK TO UDĚLAT SPRÁVNĚ
Důležité je uvědomit si, že nové technologie nejsou jen náhradou těch stávajících. Ale že k tomu, aby splnily svůj účel, je potřeba změnit i způsob fungování a něco nového se naučit. Bez vysvětlení a zaškolení budou lidé z praxe nové věci odmítat dopředu, případně je nepoužijí správně a pak v podstatě oprávněně budou kritizovat jejich nasazení. Proto najděte uvnitř společnosti inovátory, dejte jim možnost si nové technologie osahat, najít přínosy přímo pro vás. A oni už se pak sami postarají o to, že i ostatní budou přicházet s požadavky na tyto nové technologie.
Text: Dalibor Lukeš
Foto: archiv redakce
