ROZHOVOR S KATEŘINOU SCHÖN, PROJEKTOVOU MANAŽERKOU DSS A KONCEPCE BIM.
Ing. KATEŘINA SCHÖN
Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze. Získala pracovní zkušenosti a orientaci na výsledek v soukromém sektoru a později zastávala řadu vedoucích a manažerských pozic ve veřejném sektoru. Má zkušenosti s přípravou strategií, projektů, včetně jejich řízení v oblastech informačních technologií, správy majetku, procesního řízení, problematiky BIM a FM a v oblasti enviromentálního rozvoje. Je certifikovanou projektovou manažerkou a facility manažerkou. Je důsledná v dotahování projektů do konce, orientována na klientské potřeby a umí propojovat témata, osoby a poskytovat služby Public Affairs. V rámci agentury ČAS nyní zastává pozici projektové manažerky DSS. Úzce spolupracovala s pracovní skupinou NERV v oblasti KPI a byla členkou organizace PuREnet (Real Estate) za Českou republiku.
Jak byste pro naše čtenáře definovala datový standard staveb?
KS: Velmi zjednodušeně lze říct, že Datový standard staveb (DSS) je – spolu s mezinárodním klasifikačním systémem – společným datovým jazykem pro české stavby. Jeho hlavním úkolem je zajistit, abychom stejné věci chápali stejně a stejně jim také rozuměli. Potřebujeme totiž zajistit co nejsnazší sdílení informací o stavbě napříč všemi stavařskými profesemi a celým životním cyklem stavby. DSS určuje strukturu a obsah dat digitálního modelu stavby (DiMS). Umožní tak vzájemné předávání dat mezi stavebními obory a jejich softwarovými nástroji díky využití otevřeného formátu IFC. Pomocí takzvaných datových šablon, na kterých je DSS založen, se specifikují požadavky na grafické a alfanumerické informace a určuje požadovaná podrobnost modelu.
Jaké benefity tento standard přinese oboru facility managementu?
KS: Hlavním úkolem Datového standardu staveb (DSS) je umožnit sdílení informací. Pro facility managery to znamená, že budou mít k dispozici všechny požadované informace o stavbě, které byly do Digitálního modelu stavby (DiMS) postupně doplněny v průběhu životního cyklu stavby. Ty půjde pak přenést do CAFM systému a pracovat s nimi. Minimalizuje se tak množství ztracených informací mezi jednotlivými fázemi životního cyklu stavby. Místo aby musel facility manager všechny důležité informace znovu zjišťovat při přebírání stavby, využije informací z Projektového informačního modelu stavby (PIMS). Využití DSS totiž zajistí, že data jsou strukturovaná, a tedy strojově čitelná. Obecně ale platí, že metoda BIM otevírá prostor pro zapojení facility managerů již v raných fázích projektu. Díky jeho zkušenostem a možnosti modelování nákladů na životní cyklus stavby (LCC) je možné projektovat stavbu s technologiemi a materiály tak, aby byla optimalizována budoucí správa a údržba objektů. Využití metody BIM, tedy informací z IMS, obecně umožňuje lepší plánování kapitálových nákladů, usnadňuje komunikaci a spolupráci mezi jednotlivými týmy a pomáhá zvýšit efektivitu práce při údržbách a opravách. Celkově tak lze říci, že využívání metody BIM posiluje roli facility managementu v celém životním cyklu stavby.
Jak vlastně v oboru facility managementu vytvářet strukturované informace? Co mají podle vás obsahovat?
KS: Strukturu informací určuje právě Datový standard staveb (DSS) pomocí vlastností jednotlivých datových šablon. Je důležité udržovat informace v IMS aktuální a propojené. Může jít například o vlastnosti stavebních prvků, které jsou důležité z pohledu kontroly prostorových dat a provozu a správy objektů. Kromě toho jsou tu ale také abstraktní části staveb (např. prostory, zóny, technické či konstrukční systémy), které lze též v digitálním modelu definovat a připojit jim potřebné vlastnosti, aby mohly poskytovat odpovědi na různé provozní situace a požadavky. To znamená, že si facility manager může jednoduše zobrazit například všechny prvky související s rozvody elektřiny v budově, včetně jejich vlastností. Pokročilejší CAFM systémy pak dovolí i pohled napříč více budovami. Pokud tedy v několika z nich je pro vytápění používán stejný typ kotle, lze optimalizovat pravidelný servis a zahrnout všechny tyto kotle pod jednu smlouvu. Navíc díky propojení informací může CAFM systém automaticky hlídat dodržování termínů servisu a údržby. Podobných příkladů lze uvést opravdu hodně.
Existuje nějaký minimální standard a rozšířený standard?
KS: Ano, z pohledu principu LOIN (úroveň informačních potřeb) jsou nyní vydány části Datového standardu staveb pro milníky dokumentace pro územní rozhodnutí (DUR), dokumentace pro stavební povolení (DSP) a dokumentace pro provedení stavby (DPS). Velmi intenzivně nyní připravujeme – ve spolupráci s IFMA a dalšími odborníky na facility management – vydání části určené pro tuto oblast. Prozatím je k dispozici DSS pro aktéra generálního projektanta a účely užití prostorová koordinace modelů a tvorba výkresové dokumentace.
Jaká je aktuální situace v implementaci datového standardu staveb? Kdy bude přichystaný a jak bude probíhat jeho „ostré“ nasazení?
KS: Část Datového standardu staveb (DSS) pro facility management bude vydána nejspíše v září letošního roku. Předtím než se ale DSS dostane do „ostrého“ nasazení, probíhá ještě jeho ověřování v rámci Programu pilotních projektů BIM Agentury ČAS. Tak zajistíme, aby datové šablony s jejich vlastnostmi byly experty z odborných týmů oblasti nastaveny správně a v souladu s celým stavebním trhem.
Standardizace je založena na automatizovaném zpracování a jisté opakovatelnosti: zkuste prosím popsat, jaké informace jsou uložené v digitálním modelu stavby (DiMS)?
KS: Abychom mohli data považovat za digitální, potřebujeme, aby byla strukturovaná, opakovatelná a strojově čitelná. Proto je pro úspěšné využití všech přínosů metody BIM tak zásadní Datový standard staveb (DSS) společně s mezinárodním klasifikačním systémem CCI. Digitální model stavby (DiMS) je pak virtuálním obrazem fyzické stavby umístěným v geoprostoru, který obsahuje jak grafické, tak negrafické (alfanumerické) informace. Podrobnost modelu je určena tím, nač jej chci používat (tedy tak zvaným účelem užití neboli potřebou), protože nemá smysl vytvářet či získávat informace, které zadavatel po vytvoření modelu již nikdy nevyužije. Potřebný rozsah podrobnosti určují – právě na základě účelu užití – datové šablony. V DiMS jsou obsaženy informace o konkrétních stavebních prvcích a jejich vlastnostech, jak obecných, tak specifických. Co je důležité, informace z DiMS mohou být propojeny s dalšími v Informačním modelu stavby (IMS). Pro oblast FM to může například znamenat, že informace o jednotlivých stavebních prvcích mohou být propojeny například s revizními zprávami, uživatelskými či servisními manuály, informacemi o zárukách atp. Ty se přitom do modelu mohou (měly by se) vkládat již v okamžiku, kdy je do něj vložen konkrétní stavební prvek
Dorozumívacím jazykem mezi softwarovými systémy je formát IFC. Jak s ním pracují jednotliví výrobci softwaru dostupného na českém trhu?
KS: Podporu otevřeného formátu IFC do svých produktů zahrnuli již prakticky všichni důležití poskytovatelé CAD softwaru. S velkou částí z nich intenzivně spolupracujeme i při přípravě DSS a jeho podpoře pro uživatele jejich systémů. Obdobně plánujeme postupovat i u jiných stavařských profesí tak, aby – díky IFC a DSS – mohli s Digitálním modelem stavby (DiMS) skutečně pracovat všichni zainteresovaní napříč celým životním cyklem stavby, i když každá z profesí potřebuje svůj pohled na model a používá specifické digitální nástroje.
Datový standard staveb má výrazně zjednodušit zadávání veřejných stavebních zakázek, i proto je zakotvený v legislativě a nařízení vlády. Jak je na něj připravena státní správa a samosprávy?
KS: Určitě bych připojila, že nejde jen o to, zjednodušit zadávání veřejných stavebních zakázek, ale také zefektivnit jejich správu a řízení a do celého procesu vnést více transparentnosti. Důvodem, proč zavádíme metodu BIM, není snaha digitalizovat stavebnictví – to je jen cesta. Naším cílem je stavět (nejen) ve veřejném sektoru rychleji, levněji a efektivněji. Připravovaný zákon o BIM prochází nyní meziresortním připomínkovým řízením. Pokud se jej podaří přijmout, mělo by být využívání metody BIM postupně povinné pro všechny zadavatele nadlimitních veřejných stavebních zakázek od července 2023. Nemá smysl zastírat, že připravenost jednotlivých veřejných organizací je rozdílná. Nicméně zkušenosti z Programu pilotních projektů BIM Agentury ČAS jednoznačně prokazují, že využití metody BIM ve veřejné správě je nejen možné, ale i přínosné. Agentura ČAS nabízí veřejným zadavatelům metodiky, podpůrné dokumenty, ale i standardy, jako je například DSS. Kromě toho pro ně připravuje také řadu školicích a vzdělávacích aktivit. Nicméně času již mnoho nezbývá a zavedení metody BIM do organizace je procesem trvajícím delší dobu. Není to otázka nákupu softwaru. Proto je právě teď nejvyšší čas s přípravami začít a zapojit se do Programu pilotních projektů BIM.
Existují již nyní nějaké příklady úspěšně implementovaného datového standardu stavby?
KS: Samozřejmě, že existuje mnoho zrealizovaných projektů využívajících metodu BIM jak na straně veřejného, tak soukromého sektoru. I z těchto realizací se můžeme inspirovat, nebo naopak se vyhnout chybám, které byly vyhodnoceny jako slepá cesta. Datový standard staveb (DSS) začal nabírat konkrétní kontury až v průběhu loňského roku, proto první projekty s jeho využitím se teprve postupně rozbíhají. Již nyní je ale s jeho využitím počítáno například v projektu VIA FUTURI, což je pilotní projekt BIM Krajské správy a údržby silnic Vysočiny a v řadě dalších.
Existuje i nějaký takový příklad v oblasti FM a například velké zakázky?
KS: Jedním z úspěšně dokončených projektů v oblasti FM jsou budovy ČSOB. S budoucím využitím informací z DiMS se počítá také v několika pilotních projektech BIM různých veřejných zadavatelů. Platí to i o již zmíněním projektu VIA FUTURI nebo právě dokončované budově nového sídla Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Připravovaný zákon o BIM počítá s využíváním informací po celou dobu životního cyklu stavby, tedy i např. v CAFM systémech.
ČESKÁ AGENTURA PRO STANDARDIZACI byla zřízena jako státní příspěvková organizace Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Odbor Koncepce BIM je pověřen realizací významného rozsahu odborných opatření vládní Koncepce zavádění metody BIM v České republice z roku 2017. V odvětví stavebnictví je tak důležitým termínem rok 2022, od kterého se plánuje povinné použití metody BIM pro nadlimitní veřejné stavební zakázky. Účelem této povinnosti je stimulovat intenzivní rozvoj digitalizace při činnosti veřejných zadavatelů, a tím rozvoj efektivní spolupráce se stavebním trhem.
BIM je proces vytváření, sdílení, užití a správy dat o stavbě během jejího celého životního cyklu. BIM je klíčovým faktorem digitalizace stavebnictví, efektivity a atraktivity oboru.
