NEJMODERNĚJŠÍ STAVBA SVÉHO DRUHU V ČESKÉ REPUBLICE POSKYTUJE ZÁZEMÍ UMĚLECKÉ I ŘEMESLNÉ VÝUCE. V CENTRU PRAHY NAVRHL TÝM ARCHITEKTA IVANA KROUPY DECHBEROUCÍ PŘESTAVBU STARÉ BUDOVY. SKRÝVÁ ROZLEHLÉ ATRIUM I TERASU S VÝHLEDEM NA HRAD. JAK FUNGUJE TATO PROVOZNĚ KOMPLIKOVANÁ STAVBA?
Po deseti letech příprav a stavebních prací má Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze nové Technologické centrum v Mikulandské ulici. Budova nabízí nadstandardní dílenské zázemí odpovídající vysokým technickým požadavkům, nechybí ani prostory pro teoretickou výuku, výstavy, společenské akce nebo konference. Architektonickým návrhem byl pověřen profesor UMPRUM Ivan Kroupa společně s Janou Moravcovou a Tomášem Zmekem. Budova zapadá do okolní zástavby, ale zároveň poskytuje kompletní a současné technologické zázemí pro většinu vyučovaných disciplín. V současné době je nejmodernější stavbou svého druhu v České republice. Stala se zázemím pro většinu školních dílen, které mohly být vybaveny novými stroji splňujícími špičkovou kvalitu pro tvorbu.
ARCHITEKTONICKÝ KONCEPT
Stavba má dva trakty se 2 podzemními a 5 nadzemními patry, vnitřní komunikační a prostorové uspořádání respektuje historický systém modulace a traktování. Chráněné dílenské prostory (přístupné pouze pro studenty a pedagogy) jsou v rovnováze s prostory otevřenými i veřejnosti. Prostorovou dominantou stavby je zastřešená dvorana, která kromě prezentačních účelů nabízí i platformu pro realizaci velkých projektů. Technologické provozy jsou soustředěny do bočních křídel, lehké provozy jsou situovány do středu dispozice.
V suterénu jsou umístěny materiálové dílny, jejichž provoz je závislý na těžkých strojích. Podzemní podlaží také poskytují rozsáhlá skladovací zázemí pro jednotlivé ateliéry. Organizace všech prostor umožňuje vstup přirozeného světla, vizuální propojení centrálních polotransparentních provozů. Budova je završena terasou, na kterou se vejde přes 500 osob. Návrh budovy nového technologického centra v Mikulandské ulici zpracoval architekt a pedagog UMPRUM Ivan Kroupa ve spolupráci s Janou Moravcovou a Tomášem Zmekem.
DÍLENSKÉ PROVOZY
Hlavním posláním, které má nové Technologické centrum UMPRUM v Mikulandské ulici naplnit, je modernizace a celkové zlepšení dílen a podmínek pro praktickou tvorbu. Do nové budovy je situováno celkem 22 dílen s celoškolní, oborovou i specializovanou působností, které byly provizorně po restitucích natěsnány v hlavní budově na náměstí Jana Palacha nebo v detašovaném pracovišti v Karlíně. Stavba velkorysého technologického centra bylo výzvou k modernizaci vybavení a doplnění strojového parku, který poskytuje zázemí pro řemeslnou, vývojovou i výzkumnou práci. Myslelo se i na provázanost jednotlivých provozů a všechny potřebné kroky při tvorbě různorodých realizací. Mimoto nové technologické centrum nabízí řadu prostor pro rozmanité, na specializovaném vybavení nezávislé projekty i rozsáhlé prostory pro volné umění. Dílny by neměly být uzavřenými světy. Jsou koncipovány tak, aby poskytly profesionální a bezpečné zázemí pro realizaci studentských prací, ale své místo nabídnou i pro kurzy pro veřejnost, absolventy nebo dětské programy. Vzhledem k tomu, že obzvlášť během klauzur studenti využívají dílenské zázemí prakticky nepřetržitě, architekti mysleli i na odpočinkovou zónu, se kterou sousedí sdílená kuchyně. Jedním z nejpůsobivějších míst budovy je střešní terasa, ze které je výhled na celou Prahu. I na tomto místě se počítá s využitím pro společenské a další akce. O provozu budovy a facility managementu píšeme také v rozhovoru na straně 28.
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze byla založena v roce 1885 a po celou dobu své existence se řadí mezi nejkvalitnější vzdělávací instituce v zemi. Je rozdělena na katedry architektury, designu, volného umění, užitého umění, grafiky a katedru teorie a dějin umění. Kromě budovy na Palachově náměstí má nyní k dispozici i Technologické centrum v Mikulandské ulici. Celkem zde působí kolem 500 studentů a 170 zaměstnanců.
www.umprum.cz
TECHNOLOGICKÉ CENTRUM UMPRUM
Lokalita: Praha, Mikulandská ulice
Architekt: Ivan Kroupa
Spolupráce: Jana Moravcová a Tomáš Zmek
Dokončení: 2021
Prohlédněte si video o projektu.
S KONTEJNEREM PO NÁRODNÍ TŘÍDĚ
ROZHOVOR S HALINOU HAŠKOVCOVOU O PROVOZU BUDOVY V CENTRU MĚSTA
Jak dlouho trvala rekonstrukce budovy Technologického centra UMPRUM v centru Prahy?
HH: Projektu předcházela velmi dlouhá příprava. Kolem roku 2012 se podařilo tehdejšímu rektorovi Jindřichu Smetanovi získat tuto současnou budovu. Pak jsme začali připravovat projekt a samotná stavba začala v roce 2017. Při rekonstrukci se ale jedna část budovy zřítila, takže jsme museli projekt pozastavit a v listopadu 2021 jsme otvírali první dílny. A zároveň jsme začali dotahovat drobné nedostatky v provozu. S novou technologickou budovou se učíme zacházet a fungovat.
Původně měl kampus UMPRUM stát v pražských Ďáblicích. Měli jste ve výběru pro nové centrum i další budovy?
HH: Ano, na přelomu tisíciletí měl kampus vzniknout v Ďáblicích podle projektu Josefa Pleskota, pak se od projektu ustoupilo a vlastně docela dlouho jsme hledali objekt. Hledal se v dochozí vzdálenosti od staré budovy UMPRUM.
Architekti navrhli v Mikulandské ulici radikální přestavbu, která do historického centra přinesla moderní architekturu a zároveň dílny a technologie související s výukou na vaší škole. Co bylo na celém projektu z pohledu provozu a technologií nejtěžší?
HH: Když se bavíme ryze o provozu a technologiích, tak samozřejmě nejsložitějším úkolem bylo to, že každá z 27 dílen je samostatný technologický celek. Propojit všechny technologie v celé budově byl velmi těžký úkol: každý provoz je velmi individuální, různě na sebe navazují, někdy vytvářejí celky. S tím jsou samozřejmě spojené i velmi složité požadavky na technologie: ve sklářské dílně se taví sklo, musíte vše odvětrat a vypustit do vzduchu v centru Prahy, kousek od Národního divadla. Ale u tak složitých provozů se v průběhu stavby a dokončování najednou přijde na spoustu nových věcí a požadavků. Například když brousíte sklo pod vodou, musí mít určitou, přesně danou teplotu.
Řada dílen a provozů Centra produkuje specifický odpad: jak řešíte nakládání s odpady?
HH: Nakládání s odpady je velmi složitá otázka, která rezonuje na platformě všech vysokých škol. Samozřejmě, když si představíte, že naše budova má 2 patra pod zemí a 5 pater do výšky, je tady 23 dílen… není to jednoduché. Samozřejmě některé věci recyklujeme (papíry se řežou na malé kartičky na poznámky), ale pak máte třeba sádru, sklo, hlínu, které už se nedají znovu použít. A teď si představte, že zatáčíte po Národní třídě s kontejnerem k nám. Například máme speciální nádrže na vodu kontaminovanou chemikáliemi z barev nebo brusivy. Přijede cisterna, která odčerpá všechny kontamináty přímo z druhého podzemí. Pořád ještě hledáme ideální řešení odpadového hospodářství. Je to složitější, než kdyby byl kampus na zelené louce, kde máte přistavené kontejnery na plast, papír nebo směs.
Hlavní prostor je multifunkční atrium školy…
HH: Od počátku bylo jasné, že chceme, aby se jednotlivé ateliéry a studenti potkávali a propojovali. Aby se v té budově stále něco dělo, studenti mají třeba společnou kuchyň, kde si mohou vařit. Jednotliví studenti i mistři dílen i zaměstnanci školy se tu potkávají a podstatné bylo spojit technologii a výuku. Z jedné strany máme historickou fasádu, ale jinak je budova naprosto moderní, vybavená všemi technologiemi.
Jak řešíte téma facility managementu?
HH: Pro provoz budovy používáme BIM model, který nás provázel celou dobu projektu. Máme možnost projít celou budovou, najít kolizní místa nebo propojení technologií, které v celé budově vedou pod stropem. V BIM modelu jsme také řešili prostupy sítí budovou. A BIM model nyní plníme daty, abychom měli „virtuálního správce objektu“.
Mgr. A. HALINA HAŠKOVCOVÁ
je uměleckotechnický pracovník a vedoucí uměleckých dílen Technologického centra UMPRUM.
