V České republice je celkem 26 veřejných vysokých škol, které obhospodařují okolo 2 000 budov. Tyto budovy mají ve svém vlastnictví. Stáří budov je velice rozličné, neboť Univerzita Karlova byla založena 7. 4. 1348 a v roce zahájení měla 17 fakult. Další veřejné vysoké školy vznikly mnohem později, chcete je pasportizovat v jednotném standardu. K tomu potřebujete zpracovanou Metodiku a součinnost stovek lidí. Jak si s tím poradilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy?
V roce 2018 iniciovalo Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy (dále MŠMT) v rámci programu 133 210 Rozvoje a obnovy materiálně technické základny veřejných vysokých škol požadavky na jednotné parametry pasportů objektů, které užívá 26 veřejných vysokých škol (dále VVŠ) v České republice. Při aktuálním vykazování ploch se tehdy měly VVŠ nově držet platné ČSN EN 15221-6. Jednalo se o vynikající záměr, který bylo třeba dál rozpracovat, přesněji definovat, ale hlavně vyvinout jednotnou, společnou platformu pro klasifikace a metriky školských prostor pro všechny VVŠ. Uvedené důvody stály v roce 2018 za vznikem expertní skupiny při MŠMT, která měla pomoci tuto problematiku řešit.
Vraťme se ale zpátky na začátek. Co měly univerzity řešit? Vše se točilo především okolo stavebního pasportu. Jenže úroveň zpracování pasportů, jejich obsah i používání byly na každé VVŠ jiné.
Komplikované situaci ještě pomohla nejednoznačná legislativa. Stavební zákon, č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ukládá provozovateli nemovitosti udržovat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci, odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. V případě, že není úplná dokumentace skutečného provedení stavby nezbytná, může stavební úřad uložit pořízení zjednodušené dokumentace (pasport stavby).
Ze všeho je patrné, že úroveň pasportizace se stává ještě komplikovanější ve chvíli, kdy je nutné přistoupit ke srovnání a statistickému vyhodnocení dat, ať už na úrovni jedné školy, nebo ještě hůře, u více škol. Výstupem pasportizace ze strany MŠMT bylo získat porovnatelná data pasportů.
Expertní skupina se zaměřila na nejzásadnější datové entity, kterými jsou jednotlivé místnosti a jejich parametry – podlahová plocha (geometrické vymezení) a zařazení místností (účel, klasifikace apod.).
KLASIFIKACE PROSTOR
V expertní skupině byli zástupci čtyř univerzit. V daný okamžik se nabízelo porovnat používané názvosloví na těchto univerzitách a první překvapivá data byla na světě. Porovnalo se 376 výrazů a názvů místností. Výsledek ukázal, že pouze 11 názvů bylo jednoznačně a stejně používaných. Jeden příklad, kde byla naprostá shoda = výtahová šachta. Vysokou míru nejednoznačnosti sémantického vymezení jednotlivých účelů deklaruje graf, tedy porovnání výrazů. Nutnost nastavení jednotné klasifikace (názvosloví) se stala o to důležitější.
POČET SHODNÝCH VÝRAZŮ PRO ÚČEL MÍSTNOSTI MEZI UNIVERZITAMI
Vysokou míru nejednoznačnosti sémantického vymezení jednotlivých účelů deklaruje graf, tedy porovnání výrazů. Nutnost nastavení jednotné klasifikace (názvosloví) se stala o to důležitější.
METRIKA PROSTOR
Dalším důležitým důvodem pro sjednocení parametrů pasportů pro MŠMT bylo i porovnávání u investičních akcí. Dotační investiční akce jsou posuzovány z hlediska parametrů, vyjádřených plošným zastoupením jednotlivých účelů ploch. Vzhledem ke skutečnosti, že jsou tyto parametry závazné a na jejich základě jsou přidělovány veřejné zdroje, měla by i tato vstupní data být jednoznačná. Chápání a používání výrazů Plocha užitková (PU) a Plocha užitková čistá (PUČ) se také vždy neshodovalo. Chybovost vycházela do 10 %. Další chybovost vznikala v členění prostor ve stavební dokumentaci, které nebylo vždy v souladu s potřebami členění, prostor pro provoz a správu budov. Základní údaje o jednotlivých prostorách se řídily zažitou praxí a různými obecnými nebo profesními předpisy. Vnímání prostor je tudíž nutné sjednotit včetně jejich geometrického vymezení. Možné vnímání prostorů a možnosti jejich využití ukazuje obr. 2.
TECHNICKÝ STAV OBJEKTU
Absence nastavení porovnatelných parametrů technického stavu opotřebení byl další úkol expertní skupiny k řešení. Zároveň vedle hodnocení technického opotřebení se ukázalo důležité i stanovení morálního opotřebení objektu. Výsledkem bylo vypracování tabulky, kde se vedle sebe hodnotí parametry: prvky dlouhodobé životnosti, prvky krátkodobé životnosti, a to bez potřeby rekonstrukce, s potřebou částečné rekonstrukce nebo s potřebou kompletní rekonstrukce. Všechny tyto parametry se týkají objektu jako celku, tj. střech, fasád, krovů, výplní otvorů, vnitřních rozvodů, základů ap. Výsledkem nové Metodiky MŠMT bude jednotné posuzování technického stavu objektů. Byl vytvořen návod, jak zařadit technický stav jednotlivého objektu do jedné ze šesti kategorií. Objekty tak bude možné třídit od novostaveb až po objekty v havarijním stavu.
ANALÝZA
Všem výše popsaným bodům předcházela pečlivá analýza, která směřovala kroky expertní skupiny při zpracovávání Metodiky MŠMT. Expertní skupina řešila, kterou z používaných metodik v rámci technických parametrů, vykazovaných ploch, klasifikací prostor, technického stavu objektů nebo hodnoty realit by bylo nejlépe využívat pro školské prostory. Byly vyhodnocovány a srovnávány metodiky IPMS, BOMA, FICM, CRAB, CoClass, CCS, OmniClass, ČSN EN 15221-6 a hledal se optimální model. Nakonec byla vybrána pro další využívání ČSN EN 15221-6 – viz obr. 3.
S Metodikou MŠMT pasportů byli odborníci z 26 univerzit, spolu se zástupci MŠMT, seznámeni na společném jednání, které se uskutečnilo 24. 3. 2022 na Univerzitě Pardubice. Metodiku MŠMT následně dostala možnost připomínkovat široká komunita techniků všech univerzit. Následně byly připomínky zodpovězeny a zapracovány do Metodiky tak, aby co nejlépe vyhovovaly všem jejich uživatelům. Na práci v expertní skupině, která na Metodice MŠMT od začátku pracovala, se podílel Petr Marvan (VUT Brno), Tomáš Říha (MU Brno), Zdeněk Rudovský (ČVUT Praha), Zuzana Domincová (ČVUT Praha) a Aleš Pék (Univerzita Pardubice). Metodika MŠMT vychází z ČSN EN 15221-6.
Základní rozdělení je do čtyř skupin:
• Komunikace
• Primární plochy
• Technické prostory
• Vybavení budovy
To zachovává intuitivní zatřiďování jednotlivých ploch a jednoduše definuje konkrétní plochy. Webové rozhraní s fultextovým vyhledávačem umožňuje snadné a správné zařazení prostoru. Nastavením jednotné společné platformy pasportu se vytváří možnost pro benchmarking na různých úrovních. Standardizace obsahu pasportních dat (porovnatelných informací o univerzitních nemovitostech) přinese nemalé úspory a přehlednější informace pro facility management, který dlouhodobě provozuje nemovitosti a má za ně odpovědnost. Iniciativa MŠMT z roku 2018 přinese přesnější zacílení vyhlašovaných investičních programů a postupnou porovnatelnost charakteristik staveb včetně jejich nákladů na provoz a údržbu.
Text: Aleš Pék
Ilustrace: Zdeněk Rudovský
Ing. ALEŠ PÉK
je vedoucí Technického odboru Univerzity Pardubice. Je členem Sekce FM klientů FMA.
