EXISTENCE ZDRAVOTNÍHO POSTIŽENÍ ZÁSADNÍM ZPŮSOBEM OVLIVŇUJE ŽIVOT ČLOVĚKA A MÁ DOPADY NEJEN NA SAMOTNÉ OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM, ALE TAKÉ NA JEJICH RODINY. ZEJMÉNA U OSOB S TĚŽŠÍMI FORMAMI ZDRAVOTNÍHO POSTIŽENÍ DOCHÁZÍ K VÝRAZNÝM ZMĚNÁM V MOŽNOSTECH JEJICH PLNOHODNOTNÉ ÚČASTI A ZAPOJENÍ JAK V SOUKROMÝCH AKTIVITÁCH, TAK I VE VEŘEJNÉM ŽIVOTĚ. NEPŘÍZNIVÉ DŮSLEDKY JE VŠAK MOŽNÉ DO URČITÉ MÍRY ELIMINOVAT SYSTÉMEM PROINTEGRAČNÍCH OPATŘENÍ. MNOHÁ OMEZENÍ NEJSOU TOTIŽ DÁNA JEN SAMOTNOU EXISTENCÍ ZDRAVOTNÍHO POSTIŽENÍ, ALE PRÁVĚ NASTAVENÍM A USPOŘÁDÁNÍM OKOLNÍHO PROSTŘEDÍ.

Problémem tedy nemusí být prioritně samotné fyzické, smyslové či jiné zdravotní postižení, nýbrž situace, kdy okolní prostředí nepočítá s existencí zdravotního postižení a osob se zdravotním postižením jako integrální součástí společnosti. Nalezení vhodného pracovního uplatnění a získání odpovídajícího zaměstnání je pro osoby se zdravotním postižením mimořádně důležité, neboť jim pomáhá zajišťovat nejen potřebnou ekonomickou nezávislost, ale také udržet si duševní rovnováhu, získat pocit sebeuplatnění a společenské potřebnosti. To vše prokazatelně přispívá k jejich plnohodnotnému a rovnoprávnému postavení ve společnosti.

Státní politika zaměstnanosti jako hlavní nástroj státní podpory zaměstnanosti lidí se zdravotním postižením je uplatňována celou řadou podpůrných nástrojů, např. podporou konkrétních programů, poskytováním informací fyzickým osobám i zaměstnavatelům, podporou rekvalifikace, zřizováním školících a poradenských středisek a zejména pak opatřeními obsaženými v části třetí zákona o zaměstnanosti, která upravuje zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

I přes přijímaná opatření a výraznou finanční podporu zaměstnavatelů (především na chráněném trhu práce) se již míra zaměstnanosti osob se zdravotním postižením výrazněji nezvyšuje. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením je přitom typickým projevem společensky odpovědného chování. Problémem je zejména nedostatek veřejně známých příkladů dobré praxe, rezignace části osob se zdravotním postižením na možnost pracovního uplatnění a na osobní a profesní rozvoj, nedůvěra zaměstnavatelů v možnost využití jejich potenciálu jako zdroje pracovních sil. Nepřímým důsledkem je i růst veřejných výdajů na plošně působící nástroje podpory.

 

FLUKTUACE ZAMĚSTNANCŮ
Vládní výbor pro osoby se zdravotním postižením uskutečnil výzkum zaměřený na zaměstnanost osob se zdravotním postižením v úřadech státní správy. Některé výsledky lze nepochybně interpretovat jako obecně platné. Pro větší vhled do problematiky zaměstnávání osob se zdravotním postižením si dovolím některé otázky a odpovědi použít.

Otázka: Jaká je míra fluktuace OZP ve vašem úřadě ve srovnání s osobami bez zdravotního postižení? Výsledek šetření je nepochybně zajímavý. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že většina úřadů pozoruje spíše nižší fluktuaci, či není možné její míru u zaměstnanců se zdravotním postižením vyhodnotit. Naopak žádný úřad míru fluktuace těchto zaměstnanců nevyhodnotil jako vyšší. Závěry tak vyvrací i častý předsudek, že lidé s postižením střídají zaměstnání častěji a opouštějí ho dříve než ostatní zaměstnanci

Další otázka byla zaměřena na přístupnost pracovního prostředí. Výsledek šetření konstatoval, že většina úřadů je alespoň částečně bezbariérově přístupná, resorty plánují v odstraňování bariér pokračovat tak, aby byl plně zajištěn přístup a pohyb po budovách i pro osoby se sníženou schopností pohybu nebo orientace včetně dostatečné kapacity vyhrazených parkovacích stání. Dále výzkum ukázal, že většina úřadů nemapuje pracovní místa vhodná pro OZP a zveřejňuje inzerci pouze na stránkách úřadů, a nikoliv na specializovaných portálech. Jako možná opatření ke zvýšení zaměstnanosti úřady mimo zajištění bezbariérové přístupnosti budov, včetně přizpůsobení pracovního místa a pracovní doby specifickým potřebám zaměstnance, nejčastěji zmiňovaly informování žadatelů v rámci nabídek zaměstnání o tom, že místo je vhodné i pro osoby se zdravotním postižením, rozšíření zveřejňování inzerátů na více různých inzertních portálech či šíření příkladů dobré praxe.

Inzeráty s nabídkou volných pracovních a služebních pozic jsou dle výsledků dotazníkového šetření zveřejňovány na stránkách jednotlivých úřadů a na portálu ISoSS. Tři čtvrtiny úřadů inzeráty zveřejňují i na běžných pracovních portálech, pouze pětina pak na specializovaných pracovních portálech pro osoby se zdravotním postižením. Úřady dále zveřejňují inzeráty na stránkách Úřadu práce, na sociálních sítích, v kariérních centrech vysokých škol apod., zcela výjimečně pak i na placených pracovních portálech. Inzerování volných pracovních míst vhodných pro osoby se zdravotním postižením na specializovaných portálech je velmi důležité. Každé pracovní místo klade jiné nároky jak na kvalifikaci, tak na zdravotní způsobilost uchazeče/zaměstnance. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že více než polovina úřadů informace o vhodnosti služebních a pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením v inzerátech nezveřejňuje. Pouze třetina úřadů uvedla informaci, že pracovní místo je vhodné pro osoby se zdravotním postižením. Jen 12 % uvádí, že dané pracovní místo je vytvořeno či určeno výlučně pro osobu se zdravotním postižením.
Oslovení konkrétních lidí se zdravotním postižením, aby měli zájem o zaměstnání a překonali strach z nástupu do práce, je klíčové a musí splňovat určité parametry. Důležité je, aby nabídky pracovních pozic informovaly o bezbariérovém prostředí, možnosti částečně pracovat z domova, o případných službách, které může pracovník se zdravotním postižením využít.

 

PORTÁL PRACEPROZP.CZ
Národní rada osob se zdravotním postižením provozuje portál PRÁCEPROZP, který pomáhá při hledání vhodného zaměstnávání jak pro osoby se zdravotním postižením, tak také pro zaměstnavatele, kteří hledání osoby se zdravotním postižením. Portál pomáhá osobám se zdravotním postižením, které se zaregistrují na našem portálu a mohou si vybírat pracovní nabídky od inzerentů – zaměstnavatelů, kteří mají zájem o zaměstnance se zdravotním postižením. Pracovní nabídky od inzerentů jdou filtrovat dle jednotlivých druhů zdravotního postižení a místa výkonu práce. Nábor zájemců o práci z řad osob se zdravotním postižením vyžaduje registrací na našem portálu, ale může probíhat také prostřednictvím našich koordinátorů, členských organizací a pomocí sociálních sítí. NRZP ČR se snaží vlastní kampaní v mediálním prostoru a na sociálních sítích propagovat tento portál.
Portál PRACEPROZP má samozřejmě oslovit a pomoci potencionálním zaměstnavatelům osob se zdravotním postižením. Jeho prostřednictvím vyhledávat vhodné spolupracovníky z řad osob se zdravotním postižením. Zaměstnavatelům jsme schopni provést audit pracovních míst, a to v případech, kdy zaměstnavatel nemá nastavená pracovní místa pro zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. Nabízíme poradenství, jak postupovat při zaměstnávání osob se zdravotním postižením, možné daňové výhody pro zaměstnavatele, způsob požádání o dotace v rámci státní politiky podpory zaměstnávání lidí s handicapem a další. Zaměstnavatelé si mohou zvolit různé balíčky podpory.

 

Závěrem si dovolím říci, že vlastní zdravotní postižení není samo o sobě překážkou v zaměstnání. Záleží na mnoha faktorech, jako je způsob komunikace, poskytované služby, přístupné prostředí a celkový přístup ostatních spolupracovníků k jedinci se zdravotním postižením.

 

 

Mgr. VÁCLAV KRÁSA se narodil v roce 1951. V osmi měsících onemocněl dětskou obrnou, po které mu zůstaly trvalé následky. V roce 1970 nastoupil jako účetní v domově důchodců a poté pět let, působil jako jeho ředitel. V roce 1992 byl zvolen do Poslanecké sněmovny. V roce 2002 byl poradcem místopředsedy vlády Petra Mareše a také byl zvolen předsedou Národní rady osob se zdravotním postižením ČR. Tuto funkci vykonává doposud. Je místopředsedou Vládního výboru pro zdravotně postižené a členem mnoha pracovních orgánů ministerstev a dalších institucí

 

 

 

Text: Václav Krása

Úvodní foto: Pixabay