Západočeská univerzita v Plzni je jednou ze čtyř univerzit v ČR vzdělávající své studenty v bakalářském i navazujícím magisterském studijním programu zaměřeném na pozemní stavby. Studijní programy jsou koncipované jako profesní, reflektují integrovaný přístup k modernímu stavebnictví i rozšiřující se potřeby současného pracovního trhu.
Aplikované komplexní vzdělání v sobě integruje multioborový přístup, zahrnující všechny fáze životního cyklu budov. Základ moderního přístupu k navrhování, provádění a správě budov, vedle převládajících technických odborností, zahrnuje zejména oblast ekonomicko-manažerskou, společně s oblastí sociální, environmentální, právní i dalšími.
Garantem výuky stavebního inženýrství na ZČU v Plzni je Fakulta aplikovaných věd, a to s patnáctiletou tradicí. Oproti stavebním fakultám v Praze, Brně a Ostravě je toto pracoviště nejen nejmladší, ale počtem studentů i nejmenší. Vlny povinných nových akreditací studijních programů v minulých letech bylo pružně využito k razantní aktualizaci bakalářského i navazujícího studijního programu (oba dosud pod názvem Stavitelství), a to na základě rozsáhlých analýz potřeb moderního pozemního stavitelství a řady konzultací se zaměstnavateli, profesními organizacemi i veřejnými institucemi. Následně byl úspěšně akreditovaný bakalářský studijní program Stavební inženýrství – pozemní stavby a navazující magisterský studijní program Stavební inženýrství – moderní budovy. Výukou minimálně jednoho předmětu na studijních programech participují fakulta ekonomická, fakulta elektrotechnická, fakulta strojní, fakulta právnická, fakulta umění a designu Ladislava Sutnara, fakulta pedagogická a ústav jazykové přípravy. Z tohoto výčtu je zřejmý důraz na univerzální vzdělání, které je studentům v oboru pozemních staveb poskytováno.
Garantující fakulta aplikovaných věd, tedy jejích 6 kateder s oddělením Stavebního inženýrství, společně s Evropským centrem excelence NTIS (nové technologie pro informační společnost) od roku 2014 sídlí v jedné z nejmodernějších univerzitních budov v ČR. Tato budova je postupně proměňována v rozsáhlý výzkumný objekt, který je osazován moderními monitorovacími, měřicími a řídicími systémy pro účely jak optimalizace jeho provozu, tak pro potřeby výuky předmětů zaměřených na inteligentní systémy a správu budov (viz obr.)
STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ – POZEMNÍ STAVBY (Bc.)
Tento bakalářský program je koncipován jako profesní bez specializací. V souladu se zavedenou vzdělávací praxí ve stavebnictví a dosavadní tradicí je řešen jako čtyřletý. Zaměřuje se na komplexní vzdělání v oblasti pozemních staveb, s dílčím přesahem do oblasti inženýrských staveb. Již od úvodního semestru se studenti seznamují se základy objektového projektování v CAD systémech s vyústěním do práce v prostředí BIM.
Se zásadami péče o budovy se studenti seznamují zejména prostřednictvím předmětů Příprava a řízení staveb a Technologie staveb 1 a 2, zahrnující i problematiku managementu výstavby a dílčí základy facility managementu. Absolventi jsou pak schopni přiměřeně optimalizovat technologický postup realizace stavby ve fázi projekční i realizační, včetně specifických podmínek stavebních úprav a rekonstrukcí existujících staveb a organizačního zajištění, počínaje přípravnou fází až po jednotlivé etapy řízení výstavby. Jsou tak schopni naplňovat zásady pro dosahování požadované trvanlivosti a spolehlivosti stavby s ohledem na její budoucí účel a zásady péče o ni a její údržby. Absolventi dále disponují znalostmi systémů a zásad ovlivňujících uživatelskou, společenskou a ekologickou hodnotu staveb, zahrnující i energetické a ekologické vazby na účel, respektive funkci stavby a obklopující prostředí.
Absolventi studijního programu jsou schopni komplexně vnímat principy budovy jako celku, a tedy zásady procesu jejího návrhu a realizace v závislosti na jejím účelu v širokých souvislostech soudobého poznání i respektu k tradičním postupům, velmi individuálním nárokům uživatelů a správců stavby i legislativním požadavkům. Tyto parametry zahrnují problematiku jak návrhu a provedení novostavby, tak stavebních úprav či rekonstrukce stávající stavby, obsahující péči o existující stavební fond včetně staveb historicky a společensky cenných.
Studenti profesních bakalářských studijních programů mají povinnost absolvovat profesní praxi v délce nejméně 12 týdnů, při níž si upevní kompetence pro výkon odborných pozic zejména v oblastech projektování a realizace staveb, správy budov či stavebních úřadů. Primárně se ale počítá s jejich přípravou pro další vzdělání v navazujícím magisterském stupni studia.
STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ – MODERNÍ BUDOVY (Ing.)
Navazující magisterský studijní program Stavební inženýrství – moderní budovy je koncipován jako profesní se dvěma specializacemi – Navrhování a provádění budov a Správa a řízení provozu budov. Standardní délka studia jsou 2 roky.
Název studijního programu se záměrně vyhýbá dnes velmi frekventovanému pojmu „inteligentní budovy“, protože moderní stavba nutně nemusí být vybavená sofistikovaným (inteligentním) technickým zařízením, ale přesto může být dle svého účelu řešena s použitím nejmodernějších stavebních materiálů, konstrukcí a technologických postupů. Na druhou stranu, v názvech obou specializací je záměrně vypuštěn pojem „moderní“, protože významná část vyučovaných a zkoušených znalostí má širší uplatnitelnost i pro tradiční stavební fond a nakládání s ním.
Studijní program reflektuje moderní trendy v oblasti pozemních staveb, vyznačující se zaváděním progresivních stavebních materiálů a technologií, odhmotňováním stavebních konstrukcí a současně zvyšováním jejich komplikovanosti, snižování energetické náročnosti provozu staveb a jejich environmentálních dopadů v rámci tzv. udržitelného rozvoje společnosti na jedné straně. A maximalizací jejich flexibility a užitečnosti s dopadem na ekonomiku a efektivitu zajištění jejich správy a provozu, včetně bezpečnosti jeho uživatelů na straně druhé. Šíře celé problematiky vedla k vytvoření dvou specializací, kdy Navrhování a provádění budov připravuje absolventy zejména pro odbornosti s převažujícím technickým přístupem, a Správa řízení provozu budov zahrnuje přístup ekonomicko-manažerský pro facility. Obě specializace mají společný kmen povinných předmětů, ve kterých je kladen důraz na budoucí spolupráci obou skupin specialistů tak, aby stavaři vnímali zásady budoucí péče o budovy a potřeby jejich vlastníků a potenciální facility manažeři byli odbornými partnery projektantům či stavebním firmám při prosazování zájmů budoucích vlastníků a uživatelů budov.
Absolventi disponují znalostmi a dovednostmi z technických a ekonomických disciplín, které jim umožní hodnotit široké nároky, požadavky a rizika moderních budov v konstrukčních, energetických nebo ekonomických souvislostech s vnímáním parametrů ekologie, dlouhodobé udržitelnosti a potřeb jejich uživatelů. V praxi se předpokládá úzká spolupráce absolventů obou specializací; podstatnou součástí výuky proto je i vedení k týmové práci.
Studenti profesních navazujících studijních programů mají povinnost absolvovat profesní praxi v délce nejméně 6 týdnů.
Propojením znalostí, dovedností a kompetencí dosažených výukou s reálnou praxí absolventi získají větší jistotu v odborném rozhodování. Velmi často pak během profesní praxe dojde k posunutí vztahu do úrovně zaměstnanec – zaměstnavatel. Významným partnerem studia se stala česko-bavorská developerská skupina InterCora.
NAVRHOVÁNÍ A PROVÁDĚNÍ BUDOV
Primárním cílem studijní specializace Navrhování a provádění budov je výchova odborníků pro výkon vedoucích pozic zejména v projekčních nebo expertních týmech v oblastech projekce či provádění pozemních staveb, ale i v institucích státní správy. Přesahující znalosti v oblasti správy nemovitostí a péče o stavby a jejich uživatele, BIM a moderní technologie v životním cyklu staveb studenti získávají v povinných předmětech Informační systémy, Procesy modelování staveb, Regulace, řízení, inteligence budov, facility management I., Tvorba vnitřního prostředí budov, Komunikační technologie ve facility managementu a Management staveb. Tyto předměty jsou společné i pro specializaci Správa a řízení provozu budov.
Absolventi jsou profilováni v aplikacích moderních materiálů a technologií ve stavebních konstrukcích a postupů pro efektivní dosahování vysoké kvality vnitřního prostředí budov při využívání novodobých zdrojů energií. Těžištěm znalostí je vnímání a hodnocení účinků na stavební konstrukce, rizik a jejich eliminace a optimalizace moderních konstrukcí a jejich spolehlivosti ve fázi návrhu i provádění.
SPRÁVA A ŘÍZENÍ PROVOZU BUDOV
Specializace Správa a řízení provozu budov vznikla jako zcela nová a unikátní pro vzdělávání v oblasti technicko-ekonomických souvislostí návrhu a provozování moderních budov po dobu jejich užívání. Oproti výše popsané specializaci je rozšířena o předměty Facility management II., Řízení portfolia projektů, Řízení a strukturování investic a Marketingový výzkum. Je zde zřejmý přesah i do oblastí finančnictví, property managementu a asset managementu.
Skladba a rozsah výuky jsou zaměřeny na komplexní přípravu absolventů pro okamžité uplatnění v ekonomické i technické praxi stavebního developmentu a provozování budov. A to ve sféře komerční správy, nekomerčních organizací, v oblasti státní správy a municipalit, ale i v peněžních ústavech. Absolventi jsou profilováni v oblasti investic, flexibility a užitečnosti budov, jejich efektivní správy a minimalizace dopadů provozu budov na okolní prostředí. Těžištěm odborného zájmu jsou uživatelé budov, nákladovost provozu a správy budov, environmentální dopady provozu budov a správa dat v daných souvislostech.
VÝZKUM A PRAXE
Pro účel profesních praxí bylo dosud uzavřeno několik desítek smluv s firmami i institucemi z praktické sféry, které praxi studentům umožňují. Studenti si ale samozřejmě mohou sami zvolit vhodný subjekt, u kterého praxi absolvují dle svých odborných preferencí. Spektrum odborností vykonávaných praxí je velmi pestré, zahrnuje projekční ateliéry a kanceláře, realizační firmy, developerské firmy, sféru facility managementu, ale i veřejné správy či bankovnictví. S některými takto spolupracujícími subjekty probíhá i další spolupráce akademického týmu, např. formou smluvního výzkumu, zapojení významných odborníků do výuky, konzultace či oponentury závěrečných prací apod. Se zájemci z řad subjektů z praktické sféry je spolupráce průběžně rozšiřována nejen ve výše popsaných formách, ale v obecné rovině.
Absolventi studijních programů Stavební inženýrství – pozemní stavby i Stavební inženýrství – moderní budovy jsou po splnění předepsané délky praxe na základě svých odborností oprávněni požádat Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) o autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb. (autorizovaný inženýr pro obor pozemní stavby).
Pracovníci Fakulty aplikovaných věd a Fakulty ekonomické ZČU v Plzni, podílející se na výuce studijní specializace Správa a řízení provozu budov, tvoří řešitelský tým projektu TA ČR Optimalizace využívání nemovitostí v majetku obcí. Cílem projektu je poskytnout municipální sféře nástroje pro výkon efektivní správy zejména stavebního fondu. Při řešení projektu dochází k obousměrnému přenosu znalostí mezi výukou a výzkumnou činností, studenti se bezprostředně seznamují s výsledky řešení projektu a někteří z nich se podílejí i na jejich tvorbě.
Fakulta aplikovaných věd je členem platformy Národní centrum Stavebnictví 4.0. Preferenčními odbornostmi, které zde fakulta zastupuje a rozvíjí, jsou Digitální komunikace a Robotizace a automatizace, a to zejména pro fázi Údržba a provoz – facility management, kvalita vnitřního prostředí, vnímání, zdraví a výkonnost uživatelů staveb, provoz, údržba, bezpečnost a energetika staveb, ovšem s aplikací znalostní báze do fáze Návrh a projektování (optimalizace staveb pro jejich budoucí provoz). Fakulta jako první univerzitní pracoviště v ČR získala status Energetického konzultačního a informačního střediska (EKIS), jeho pracovníci se podílejí na podpoře zavádění energetických úspor a obnovitelných zdrojů energie u staveb všech vlastníků – občanů, veřejné správy, podniků i komerční sféry.
Více informací na www.fav.zcu.cz.
Text: Jan Pašek a Veronika Sojková
Foto: Jan Pašek, Martin Střelec (vizualizace) a archiv
